Můj podzim s Cherry BOMB...

Dnes zde máme článek od testera Luciana, který miluje podzimní a zimní kaprařinu.

Podzim je období ráje všech kaprařů, ryby se začínají krmit na zimu a u vody bývá větší klid. 

Proto je tato část roku, oblíbena mnoha rybáři. I já neváhám a když mám volnou chvíli vyrazím k vodě. Nejčastěji na pár hodin těsně před setměním. Mám pár svazových vod v okolí bydliště a vytipovaná místa, kde jsem už dříve v tuto dobu byl úspěšný.

Je zajímavé sledovat, jak ryba reaguje na změnu počasí, kde se vyskytuje v létě a kde se schovává na zimu. Někdy je to jako hledat jehlu v kupce sena, ale kdyby to bylo jednoduché, dělal by to každý.

Povinná výbava je termoska s čajem a dobrá nálada především.

Vždy si beru jen nejnutnější vybavení, protože má místa jsou kus cesty od auta a né vždy se dá v klidu jet s kolečkem, tak je potřeba přizpůsobit vercajk abych ho popřípadě unesl. Což je tedy za mne batoh, pruty s vidlemi, malá židlička, podložka a podběrák. Krmení beru jen potřebné množství a aby bylo co nejvíce atraktivní, připravuji si doma směs drcených zaboostrovaných kuliček, ze kterých si dělám pár pva sáčků a zakápnu je dipem, tak jsem schopný zaujmout rybu i za tak krátký čas

Má nejoblíbenější kulička na podzim a zimu do chladné vody je cherry bomb, velmi atraktivní kulička, která se perfektně rozpouští právě i ve studené vodě. Nejúčinnější pro mě bývá v kombinaci s pop up divoký ananas.. Volím spíš menší průměry 20mm cherry + 14mm pop.

Pro ještě větší atraktivitu použiju trochu pasty stejné příchutě, tedy cherry a lehce zakápnu dipem.

Návazce jsou pro mě celoročně ideální kombinované.

Háček velikosti 4 s vlasem na boilie a obratlík se smršťovací bužírkou, aby háček měl možnost se protáčet a lépe držel v tlamce. Zbytek návazce tvoří fluokarbon, nejlépe mi funguje trošku měkčí 15lb do chladnější vody, zafixovaný krimpy a kousek plastické pasty na vyvážení.

Než slunko zapadne, posílám připravené montáže na svá místa.

Rád chytám jeden prut pod břehem, jak se říká na houpačku a druhý posílám k padlým stromům ve vodě, kde je větší hloubka a předpokládám, že tam ryba odpočívá a vyjíždí za potravou...

Při západu slunce miluji ty barvy, to jak podzimní listí šustí při studeném vánku a příroda se pomalu připravuje k spánku. Popíjím teplý čaj a představuji si tu krásnou větší rybu, pro kterou jsem si dnes přišel.

Za chvíli je tma jako v pytli a z té romantiky mi vjede do žil dávka adrenalinu. Sám, ve tmě i vítr přestal foukat a noční zvířátka šustící v listí, občas jelen ,,štěká" a často cestou odtud v autě potkávám divočáky, takže někdy mi přijde i na mysli, kdyby přišli k rybníku, na který strom bych utekl? Nebo co bych dělal a tak se sám straším a doufám, že to nikdy nenastane. Vtipné, že?

Za chvíli se rozsvítí dioda hlásiče, zadní prut.

Je to tu! Ryba si pomalu bere vlasec a jde do jízdy.

Snažím se jí otočit, aby nešla zpět do větví a zadařilo se, když podebírám kapra do podběráku, přes páru u pusy ani pořádně nevidím, jak vypadá. Což mi ani nevadí, jelikož jsem šťastný za kontakt, krásný souboj a že se přišel podívat až na břeh.

Ale po rozbalení podběráku v podložce přichází překvapení, wauu!

Krásný zdravý šupináč atakující 14 kg

Lepší začátek večera jsem si nepředstavoval.

Yes! Je to tam!

Tak rychle foto, vydezinfikovat ranku, poděkovat mu za návštěvu a plave domů.

Ani jsem nenahodil prut a přichází druhý záběr. Poťukává špička prutu, swinger se jen tak kolíbá, to je divné asi nic. Nechávám chladnou hlavu, že třeba to byl přejezd... Nene, během chvíle se cívka otáčí a už to jede...

Zvedám prut a cítím pěknou váhu na prutu... Netřepetá to hlavou, netočí se sem a tam, to asi nebude kapr... Jede to v klidu a vodí si mě po rybníku... Brzy mi dochází, že mám na prutu jesetera a nebude malý... Klepou se mi kolena vzrušením a užívám si ten boj, to nebude zadarmo...

Během chvíle mi zajíždí do větví a už se začínám obávat nejhoršího, ale naštěstí vázka povoluje a táhnu jesetera i s větví... Ojojjj to bude ještě zajímavé.

Když jeseter skončil v podběráku, byl jsem rád, že druhý prut je venku, protože boj trval dobrých 30-40 minut a nevím, jak bych dokázal obstarat sám i druhý prut, kdyby přišel záběr.

Jeseter má kolem 140 cm a pěkných pár kilo. Cherryna s ananasem jede dneska bomby.

Během dalších 2 hodin jsem ulovil pár menších kaprů a spokojeně zabalil a tradaaaa domů... Po cestě k autu se vždy příjemně zahřeji a rekapituluji si rybářský večer.

Joooo, kéž by to tak bylo vždycky, protože když ryba nežere, tak prostě nebere. Ale kdo je připraven není překvapen. Vždy je potřeba i kapka štěstí a minimálně za ten relax v přírodě to stojí. Tak zase brzy naviděnou vodníku a děkuji za tvé klenoty, které jsem si mohl zvěčnit.

Brzy jsem zpět!

Za tým VEVA Lucian